1, Nejlepsi je samozrejme fotit do nejvyssi kvality v nativnim rozliseni ­(tj. SHQ 2592x1944­). To vyssi rozliseni bude jen interpolace. Nicmene nizsi kvalita komprese se na snimcich v podstate nijak vyrazne neprojevi, takze pokud jde o misto, klidne jej lze pouzit. Pokud napr. JPEG je ulozen ve 100% kvalite, zabira 7 MB, zatimco v 90% kvalite bude mit treba 3 MB a vypadat to bude v podstate stejne. Myslim, ze nyni pouzivane HQ bude prave kolem tech 85­-90 %, SHQ pak 95­-100 %. Takze bych to klidne nechal na tom HQ, JPEG artefakty tam asi ani tak nebudou.
2, V Zoneru s RAWem prilis nepracuju, takze zde se zdrzim komentare.

Díky za rychlou odpověď.
Kdyby se ozval ještě někdo ohledně Zoneru a RAW ­- budu rád.

Uz se to tu probiralo. Fotka se vyfoti v plnem rozliseni i se sumem a pak se jen resampluje na mensi rozliseni. Toto sice trochu potlaci jasovy sum, nicmene barevny zustane a snimky budou i tak flekate. Neni nad to, kdyz ma fotak nizsi rozliseni primo a zpracovani obrazu se udela poradne.

http:­/­/6mpixel.org­/en/

ohladom toho zaostrovania je mozne aj to, ze si kompakt zaostri na nieco ine ako si zelame my ­(napriklad nieco v popredi, ak fotime cosi v dialke­), co je u kompaktov obcas prehliadnutelne

Dalsia vec: ten najhorsi zaber z 12­-megapixloveho fotaka bol foteny na clone 9 .. co uz kompakty nezvladaju koli difrakcii. Na minimalnej clone by to bolo lepsie.

Světlo má 400­-750 nm. Že by se projevila při cloně 9 difrakce ? Vážně :­-D.

No ono je zase rozdiel, ci je to clona F9 na malickom kompakte s pidicipom 1­/2.7­" a ohnisku 28 mm alebo F9 na nejakom stredoformate s teleobjektivom vyzoomovanym na maximum...

Značení je prý převzato z bývalých vidikonů ­- snímacích elektronek ­- kde se uváděl průměr tubusu a nikoliv velikost aktivní plochy. Stejně tak to bylo u CRT televizorů a monitorů ­- 17­" monitor měl 15,4­" maximální skutečnou úhlopříčku obrazu ­- a stejné­" marketingové triky­", pro obyčejného člověka lži, vidíme například u harddisků, kde 150 GB disk má ve skutečnosti 139 GB, protože výrobci udávají kapacitu v desetinných jednotkách, které se u počítačů jinak vůbec nepoužívají.

http:­/­/www.dpreview.com­/learn­/?­/Glossary­/Camera_System­/sensor_sizes_01.htm

A jak by měl jako na webu srovnat ty fotografie na papíře? Autor to udělal správně. Právě z výřezu fotografie si lze udělat velice přesný obrázek toho, jak dopadne celek, fotka na papíře. Pokud by dnešní 12Mpix kompakty skutečně dosáhli kvality zrcadlovky D40, tak by to byl opravdu obrovský pokrok. Neb zrcadlovka D40 má srovnatelný obraz se starší profi zrcadlovkou D200. Domácí zrcadlovka D40 položí svou cenou kdejaký fotoaparát, vzhledem k detailům fotografie a to i při použití set objektivu, na ISO 400 stále nemá šum a podání barev je výborný. Všechno to má ale velký háček, právě při srovnání objektivu zrcadlovky a kompaktu, plus akceptováním fyzikálních zákonů, nelze nikdy srovnat kompakt se zrcadlovkou dokud se objektivy budou vyrábět z materiálu skla. Buď nebudete mít na kvalitu fotografie požadavky nebo si koupíte velký objektiv. Jednoduchý zákon.

Smarja, jasne ze nechci, aby auto porovnaval vytistene fotky, ale aby fotky s ruznym rozlisenim porovnaval ve stejne velikosti, tedy napr. rekneme fullscreen na jednom monitoru, nebo tak neco. ty 14Mpix kompakty samozrejme nejsou urcene na sledovani 1:1, jejich urceni je skutecne spise na fullscreen, tedy zmensene na cca 1600:1200 ci tak neco a pak to zdaleka nevypada tak strasne, jako kdyz si to clovek zobrazi 1:1.

Prilis jste nepochopil, oc mi vubec slo. 12MPx kompakt mel mene detailu nez 6MPx zrcadlovka. Tim melo byt receno, ze tech 12 megapixelu je proste zbytecnych, kdyz jich kompakt nevykresli ani sest ­(tedy, mit 6 MPx, nic by se nezmenilo z pohledu mnozstvi detailu, nebo by to mohlo byt paradoxne spis ku prospechu veci­). Navic nevidim duvod, proc by zrcadlovka a kompakt nemohly mit pri stejnem rozliseni zhruba podobnou uroven detailu ­(ostatne profesionalnejsi kompakty v RAWu velmi dobre ukazuji, ze tech detailu dokazi vykreslit setsakramenstky hodne, jen to odsumovani tomu dava na frak­).
Proc jsem srovnaval 1:1? Neni to uplne jedno? At tak ci onak, vzdycky pujde o interpolaci. Bud ten snimek muzu zvetsit na PC na stejne rozliseni, nebo se jeho rozliseni zmeni pri tisku ­(mensi fotka bude vice zvetsena­). V obou pripadech budete fotku natahovat. Takhle mam alespon bonus v tom, ze jde presne videt, co fotoaparat vyfoti a co ne.

Citace: ­"Jinak řečeno, váš 14MPx kompakt má vlastně tolik detailů, jako pořádný fotoaparát se 4 megapixely. A za vše může nejen šum, ale především silné a zbytečné odšumování, kterým trpí všechny dnešní kompakty.­"

opravuji se tedy, pisete 4Mpix, ne 6Mpix, ale stejne to povazuji za uspech.

"tedy, mit 6 MPx, nic by se nezmenilo z pohledu mnozstvi detailu, nebo by to mohlo byt paradoxne spis ku prospechu veci­"

To je pomerne silne tvrzeni. Vy proste predpokladate, ze vyssi rozliseni + odsumeni bude mit stejny vyledek, nebo dokonce lepsi, nez rozliseni mensi a bez odsumeni. To ale nemusi byt pravda, dokocne si myslim, ze to tak neni. Vetsi rozliseni umozni daleko ucinnejsi odsumeni a interpolaci a dalsi pokrocile algoritmy ­(samozrejme idelane z RAWu na poradnem kompu­), ktere u nizsiho rozliseni tak dobre pouzit nejdou. Kdyz to zjednodusim, pri stejne velikosti cipu je mnozstvi zaznamenaneho svetla priblizne stejne ­(neni, kvuli mezeram­), ale cip s vyssim rozlisenim obsahuje jistou informaci navic. Da se rici, ze mensi rozliseni zpusobi ­"fyzikalni odsumeni­", nebot velka bunka u 4Mpix = stredni hodnota ze 4ech mensich u 16Mpix. Problem je v tom, ze ona stredni hodnota je pomerne ubohy odsumovaci algoritmus, exustuji daleko pokrocilejsi algoritmy, uvazujici dalsi okolni bunky, statisticke vlasntosti sumu a pod. Tvrdim, ze cip s velkym rozlisenim a pokrocilim odsumovacim algoritnmem udela lepsi fotku, nez cip s mensim rozlisenim.

To je samozrejme mozne, problem je ale v tom, ze ty odsumovaci algoritmy jsou pekne na pytel, kdyz ze 14MPx fotky udelaji snimek s detaily na urovni 4 MPx? To je ten ustredni a hlavni problem. Ani ne tak to, ze vyssi rozliseni znamena vice sumu, ale hlavne to, ze vyrobci ten vyssi sum neumerne vice odsumuji. Kdyz se clovek podiva do RAWu, tak ty snimky rekneme z 16MPx kompaktu budou mit vice detailu nez ze 4MPx. To je jasne. Problem je ale v tom, ze aby to vypadalo trochu k svetu, musi se to odsumet ­(jinak to hraje milionem barev­). A to se zakonite projevi na rozmazani, rozpatlani a podobne, cimz se to srazi na uroven detailu te 4MPx fotky. Jenze to ma 16MPx, zabira to hodne mista na karte, dlouho se to uklada,...
Videl jsem fotky z obycejnych kompaktu, ktere to odsumovani provadely jen velmi slabe a mohu rici, ze maji daleko vice detailu nez to, co Vy povazujete za uspech. Tady slo poukazat take na to, ze kdyby ten fotak tolik neodsumoval, nemusel by z tech 14MPx mit sotva ony 4 MPx uzitecne informace ­(jestli to povazujete za uspech, dobre, me to prijde jako sakra blby ulet­), ale klidne mohl mit treba 8­-10 MPx! A to pri jen trosku vyssim sumu. A takove kompakty existuji, a to zas za uspech povazuji ja. Pokud mi fotak se 14MPx vyfoti 4MPx fotku nebo 10MPx fotku, tak je docela jasne, ze ty 4 MPx jsou daleko, daleko, predaleko za moznostmi, ktere by mohl zvladnout a ktere jsou zahozeny jen kvuli tomu, aby to tak nesumelo. Kdyby tentyz fotak mel treba 8 nebo 10 MPx, tak se na ISO 80, 100 nemusi odsumovat vubec a dostanu 8 nebo 10MPx fotku ­(no, bude to trochu mene, ale stale to bude moc­). A to mi prijde lepsi reseni, nez 14MPx patlanice se 4MPx detaily. Nemyslite?

Zrejme si nerozumime. Netvrdim, ze vsechny kompakty to delaji dobre nebo tak neco, spise jsem mluvil obecne o tom ,zda vetsi rozliseni + odsumeni ano, co ne. Ja si myslim, ze pri pouziti dobreho odsumovaci algoritmu ma smysl udelat treba 20Mpix na 1­/2,3­" cipu, souhlasim ale ze by mel rovnou fotak ukladat v mensim rozliseni. Je klidne mozne, ze za par let bude bezne mit 50­-100Mpix fotak, ktery ziskana a strasne zasumena data prozene nejakym poradnym odsumovacim filtrem ­(budou vykonne DSP­) a vysledek ­(po zmenseni na treba 10­-15Mpix­) bude daleko lepsi, nez by mel ­"stejny­" chip s rozlisenim jen onech 10­-15Mpix a to prave diky onomu pokrocilemu filtru. Nemyslim si tedy, ze megapixelova honba je nutne spatna, myslim si jen ze to chce pouzit poradny odsumovaci filtr a samozrejme nasledny resize do rozumneho rozliseni ­(5­-10Mpix max­).

Kazdy mame svuj nazor. Porad zapominate na nekolik veci. Nejen cipem ziv je fotoaparat, ale je tam take optika. A ty objektivy proste takove rozliseni stejne nevykresli, maji limit prave nekde mezi temi 6 az 10 megapixely. Takze si tam klidne muzete nacpat 100 megapixelu, detaily tam nebudou.
A problem cislo dva, ktery jste vubec nevzal v uvahu. Difrakce. Uz pri F5,6 je rozptyl svetla pro 1­/2,3­" cip takovy, ze jde videt ubytek ostrosti proti F4. S kazdym navysenim rozliseni je tento problem kritictejsi. Rozptyl svetla ­(tj sirka dopadnuvsiho svetelneho paprsku­) je pri F5,6 asi 4 mikrometry!!! Pochopitelne uprostred je nejvetsi sila svetla, ale i na tom kraji 4um kruhu paprsku neco malo dopada. Pokud mate dnesni standardni 1,55um pixel ­(12MPx na 1­/2,33­"), kazdy pixel prebira trochu svetla z toho sousedniho a snimek je lehce neostry. V podstate svetlo, ktere dopadne do nejakeho pixelu, ovlivni jeste osm pixelu sousednich. Pokud rozliseni zvysite na 50 MPx pri stejnem cipu, bude mit rozmer cca 0,8um. Pri rozptylu svetla 4um tak jeden svetelny paprsek zasahne 25 pixelu, z toho prosterednich 9 vezme prakticky plnou palbu svetla! Kde chcete vzit ty detaily, kdyz to bude uplne rozmazane? A ted si predstavte, ze toto ani neni problem kvality objektivu, to je proste fyzika. Ta difrakce tam bude vzdy, i kdybyste mel dokonaly objektiv. Jak chcete propana pri 100MPx snimku zaznamenavat svetlo o vlnove delce 0,3­-0,7 um pixelem o strane 0,5 um? A to jeste neni velikost svetlocitlive plosky, ta je jeste o neco mensi.
Dalsi problem, onen sum. Pokud dnes pri ISO 100 dejme tomu tvori 5% informace ­(to fakt strilim, je to jen pro nazornost­), jak to bude vypadat s pixelem, ktery pri 100MPx bude plosne 8 krat mensi? Pokud v predchozim pripade posbirala bunka treba 100 fotonu a naboj ekvivalentu 5 fotonu vygeneroval sum, u 8x mensiho pixelu by to teoreticky bylo jen 12,5 fotonu a 5 sumovych ­(diky lepsi vyrobni technologii toho posbira asi vice, ale zadny zazrak to nebude. Vzdyt by to pri ISO 100 sumelo tak, jak dnes minimalne ISO 800. A chci videt, jak budete ze snimku, kde je na nejnizsi citlivost treba pres 30% sumu, dolovat nejake detaily. Preji hodne stesti.
Ty detaily tam pri tak vysokych rozlisenich proste nikdy nemaji sanci vzniknout. Takze je tu stale otazka, proc bych mel delat 100MPx cip, zpracovavat nechutne obrovska mnozstvi dat a zmensovat to na 10 megapixelu, kdyz muzu vytvorit rovnou 10MPx cip, ktery bude rychlejsi ­(nemusi zpracovavat takova mnozstvi dat­), je uspornejsi ­(opet se nemusi drbat s gigabajty dat za sekundu­), nebude tolik citlivy na smear efekt a hlavne bude mit podstatne vernejsi barvy.

Na MFF nam ukazovali matematicky algoritmus, ktery vyuziva NASA pri odsumovani signalu prichaziejich z druzic a jsou jim shopni ziskat funkcni signal ze zdroje, kde byl onen signal o 2­-3rady slabsi nez sum! Tedy signal byl cca 100­-1000x slabsi nez sum a presto jej tento algortmus dokaze vydolovat. Ujistuji vas, ze to neni zadna magie, je to proste aplikace skutecnych vedeckych algritmu. Je to ­"jen­" otazka vyopcetniho vykonu nasich kompu doma ­(zpracovani RAW­) a naspani onech SW s temito algoritmy. Veci jako dekonvoluce, konstantni sumace a pod. dokazi s sumem zazraky.

Muze se to zdat neuveritelny, ale ta informace i v zasumenem snimku je tolikanasobne vyssi. Jakmile je neco konstantni, da se to zmerit a ­"odecist­". Ne, ze bych se v tom ja vyznal, ale tady se v tom vyznaji definitivne: http:­/­/zoi.utia.cas.cz­/research . Priklady jsou fakt pusobive.
Je to jen o tom dostat to pouzitelne do praxe. Docela si dovedu predstavit, ze obycejne kompakty ci mobily, se stavajicimi cipy a optikou, sestavi 50 mpx snimek ­(ve smyslu mnozstvi detailu­) proste tak, ze ­"zasvenkujete­" fotoaparatem kolem dokola sebe. Vysledkem bude treba 120 snimku ­(4 sekundy * 30 fps­), algoritmus zarovna snimky, vyhodnoti a odstrani rozostreni pohybem, zkoriguje perspektivu, sum odstrani zprumerovanim prekryvajicich se casti, vyhleda pohybujici se objekty, odstrani jejich pohybovou neostrost, necha ten nejlepsi a ostatni vymaskuje okolim nebo z snimku, kde nebyl. Je to spousta matematiky, ale verim, ze je to mozne a ze to prijde. Uz dnes je v kompaktech pouzita adaptivni korekce soudkovitosti, aberace, samozrejme odsumeni, zaostreni, hdr­/skladani snimku, panoramata poskladana z videa ­(sony­) atd.
Jenze dnes ty obrazky z 14 mpx kompaktu oproti 5mpx pred 6ti lety.. jsou fakt tragicke. To je fakt.

To s tym 100 MPix cipom je sice pekna teoria, ale treba uvazovat aj s vlastnostami svetla. Z hladiska svetla ako elektromagnetickeho vlnenia, je dost problem predstavit si svetelny luc tensi ako dvojnasobok vlnovej dlzky tohto svetla, a tak isto je problem s jeho detekciou zariadenim mensim ako tento dvojnasobok vlnovej dlzky. Inak povedane, znizovanie velkosti pixelov pod dvojnasobok vlnovej dlzky svetla uz nijakym sposobom nema sancu akokolvek zvysit rozlisovaciu schopnost. Preco mame elektronove mikroskopy ? Nie preto, zeby sme nedokazali pracovat so svetlom, ale jednoducho z fyzikalneho hladiska svetlo nedokaze zobrazit objekty ktore sa svojou velkostou blizia prave vlnovej dlzke svetla. Preto sa tiez v BlueRay pouzilo modre svetlo, pretoze ma mensiu vlnovu dlzku a snimanie tak malych ­"pitov­" na disku je ovela presnejsie ako keby to snimalo cervene svetlo. A verim tomu, ze ked pride nieco s este vyssou hustotou zaznamu ako BD, bude sa to musiet snimat UV laserom.

A este z hladiska svetla ako prudu castic ­- fotonov, cim mensie pixely, tym menej fotonov dopadne na pixel, a tym mozu byt vecsie rozdiely medzi tymito poctami. Mozno si to predstavit ako ked prsi ­- dajme tomu ze na meter stvorcovy dopadne ­(za nejaky pevne zvoleny cas­) 1000 kvapiek. Predpokladajme pre jednoduchost rovnomerny dazd ­- na vedlajsi meter stvorcovy dopadne dajme tomu 1001 kvapiek. To je rozdiel 0.1% ­- mozno povedat, ze pri merani poctu kvapiek mame 0.1% sum. Ale skusme merat pocet kvapiek decimeter stvorcovy ! Na jednom napocitame 10 kvapiek, na inom uz 11. To uz mame odchylku 10%, v nasom ponimani to predstavuje sum 10% !!! Ale je pravda, ze ked spocitame vsetky pocty kvapiek na vsetkych decimetroch stvorcovych patriacich jednemu metru stvorcovemu, tiez dostaneme odchylku len 0.1%.

Po ruce byl 2MPx a 6MPx. Šlo mi ale o to, že tím, kdyby člověk fotil do 4MPx ­(ve srovnání se 14MPx­), nic by neztratil. Dokonce, kdyby tentýž fotoaparát měl 4MPx snímač, možná by dokonce získal. Předpokládám však, že 4MPx fotoaparát ze starší doby by dělal horší fotky, než vzniknou ze 14MPx přístroje zmenšením na 4MPx. Chtěl jsem poukázat především na to, že 14MPx přístroj ­(ne všechny, ale některé­) má přinejlepším 4 megapixely ­"užitečné obrazové informace­". Resp. cokoli, co je nad 4 megapixely, je u daného fotoaparátu zbytečné. Zkoušel jsem to např. i na obrázcích ze Sigmy DP2. Když jsem to zmenšil ze 4,5 MPx na 3,5 MPx ­(což je naprosto zanedbatelné zmenšení stran­), výsledek už byl patrný. Tam je vidět, že Foveon opravdu září.

ono je to aj tym, ze CCD je interpolovany ­(cize 3­/4 informacii sa domyslaju­) a Foveon ma pre kazdy pixel jeho spravne info

Volakedy som skusal na roznych zaberoch zmensit rozlisenie na polovicu ­(70% kazdy stranu­) a potom zvacsit. U bratovej 500D so setakom to nebola ziadna zmena. No ked som mu nasadil pevnu 50­-ku, ta zmena tam uz bola. No stacilo v IrfanView doostrit a uz zase nebolo vidno ziaden rozdiel.
Dokonca som toto skusal aj na zaberoch z fullfrejmov. To iste.

odvtedy vacsinu zaberov uchovavam v polovicnom rozliseni

Aj fullfrejmy maju ­(vecsinou­) bayerovu masku, takze aj tam sa minimalne 2­/3 informacie len domyslaju ... :)

No nejsem si jistý jestli by záběr s 4MPX fotoaparátu byl vždy horší. Né jednou jsem se tím doma zabýval.Mám strý Kodak 4MPX a fotografie jsou opravdu brilantní.Je to přitom jen kompakt střední třídy. Dokonce když se podívám na své staré fotografie z dob dávno minulých kdy jsem měl Kodak 2.1 MPX, tak si opravdu nestěžuji, tedy do dobu kdy bych chtěl dělat výřezy a zvětšovat.Momentální současné srovnání mám mezi Kodak Z8612 8 MPX a Kodak C142 10 MPX . Ta osmička je jiná třída a fotí tedy podstatně lépe.Ovšm když bych porovnal Panasonic DMC LS 60 6MPX s Kodakem LS743 4.MPX tak na fotografie Panasonica se opravdu nedá koukat. Ten přístroj u mě doma bydlel kdysi jen asi 3 týdny nebo tak nějak.S velkou ztrátou jsem jej s radostí dal pryč. Mám za to že nakonec to skončilo jako hračka pro děti :)

Zmenseni plochy snimace = digitalni zoom. A pokud nastavite mensi rozliseni, uhel zaberu se nemeni. Z tohoto vyplyva, ze zmensenim rozliseni se vlastne nic nemeni a porad se vyuziva cela plocha snimace.
Kdyz ve fotoaparatu nastavite mensi rozliseni, porad se foti v rozliseni maximalnim, jen se pak snimek ulozi v mensim rozliseni. Tzn. vyfoti se i s tim vysokym sumem, ktery se zmensenim snizi jen trosku. Mnohem lepsi by bylo, kdyby snimac mel prirozene toto mensi rozliseni. Z toho vyplyva, ze foceni na nizsi rozliseni nema temer zadny smysl, pouze setri misto na karte. U nekterych fotaku, ktere maji v plnem rozliseni velmi spatnou kvalitu obrazu, by to smysl mohlo mit, protoze vyssi rozliseni stejne neprinese vice detailu ­(viz 14MPx versus 4MPx ­- s tim kompaktem by se klidne mohly fotit jen 4MPx snimky a nikdo by si nic nevsimnul­). U kvalitnejsich kompaktu, ktere maji detaily dobre, je foceni na nizsi rozliseni nesmysl.

Mám FZ50 a pokud vím, tak zmenšení rozlišení rovná se zmenšení plochy čipu. Dokonce je to tam uděláno tak, že při menším rozlišení se zvyšuje max. zoom, což tam sice není nazýváno digitální zoom, ale v podstatě o něj jde. Také mám Ricoh GX100 a když tam dám rozlišení 640x480, fotky jsou tak mizerné ­(zašuměné­), že jde zcela jistě o zmenšenou plochu ­(vypadá to prostě jako klasický výřez 1:1, ale zabírá to plný úhel­). Určitě o tom víte víc, ale někde už jsem o tomto problému četl ­(myslím, že to byl digineff­) a výsledkem bylo, že to nejspíš každý výrobce dělá jinak, ale nejde to říct, protože v informacích to nebývá a nedá se to jednoduše poznat. Takže možná to tak jednoduché nebude, že se jedná vždy o celý čip a převzorkování.

U Panasonicu se to nazyva rozsireny opticky zoom. Rekneme, ze na 12MPx fotaku s 10x zoomem nastavime 8 MPx. V tom pripade se fotky do 10x zoomu foti v plnem rozliseni a pote prevzorkuji na 8 MPx. Pak je ale mozno jeste dale zoomovat, reknem zhruba do 14x zoomu, kdy objektiv je na plnem 10x zoomu a vybere se prave onech 8 megapixelu, coz je takovy trochu digitalni zoom ­(pri 12x zoomu se foti napr. pri 10x optickem, z 12MPx se vyreze 10 MPx a ty se zmensi na 8 MPx­). Panasonic rika, ze neklesa kvalita obrazu, ale neni to uplne pravda. Preci jen 12MPx fotka zmensena na 8 MPx je trochu kvalitnejsi nez 8MPx vyrez. Rozliseni je sice stejne, ale tim zmensenim se trochu zamaskuji nektere sumy, ktere jsou u 8MPx vyrezu neodstraneny.

Panasonicy ­(alebo aspon FZ28­) to robia naopak ­- najprv pouzije ­"digitalny­" rozsireny zoom, a az potom opticky. To znamena, ze pri zoomovani od najsirsieho ohniska po najdlhsie fotak najprv zmensuje vyrez z ktoreho sa prepocitava fotka s danym nizsim rozlisenim. A az ked vyrez klesne na nastavene rozlisenie, az potom zacina objektiv opticky zoomovat, pricom z cipu sa dalej berie ten isty vyrez.

Vyzera to na prvy pohlad divne, ale ma to svoju logiku. Myslim si, ze je to dane snahou zachovat co najlepsiu kvalitu kresby na fotke ­- objektiv ma pri dlhsich ohniskach horsiu kresbu, menej ostru, kdezto pouzitie vyrezu z cipu namiesto resamplovania fotky z plneho rozlisenia kvalitu az tak dramaticky nezhorsi ­(aspon pri malych ISO­). Konkretne ­- ak chcem vyfotit 2 MPix fotku na ohnisku 400 mm, fotak vezme z 10MPix cipu iba 2 MPix vyrez uprostred, pricom objektiv sa nevyzoomuje az na plnych 400 mm, ale iba na cca 177 mm, kde ma vyrazne lepsiu a ostrejsiu kresbu.

Dalsi ­"bonus­", ktory tymto ziskame, je vyrazne potlacenie vinetacie a obvykle vyssej neostrosti na okrajoch fotky ­- kedze obraz sa berie zo stredovej oblasti, kde ma objektiv obvykle najlepsiu kresbu.

Zkousel jsem to na jinem Panasonicu pred par minutami a nejdriv se zoomuje opticky a az pak se vyrezava. To me prekvapuje, ze by to u FZ28 melo byt naopak. Osobne si stejne myslim, ze lepsi kvalita bude dosazena resamplem z plneho rozliseni na nizsi nez vyrezem. Ono zas to zhorseni kresby v rozich neni vzdy az tak hrozne, obzvlast u Panasonicu s Leica objektivy ­(i kdyz i zde se najdou vyjimky­).

Este ma napadlo ... ze najprv zmensuje vyrez a opticky zoom zapaja az potom v snahe o zachovanie co najlepsej svetelnosti. Konkretne, vzhladom na nejaky dany expozicny cas, musi pri 486 mm ­/ F4.4 pouzit ISO 800, kdezto pri 216 mm ­/ F3.7 mu staci ISO 400 a 2 MPix vyrez z cipu pri ISO 400 moze byt kvalitnejsi ako celych 10 MPix pri ISO 800, resamplovanych na 2 MPix.

Taky jsem nad něčím podobným už uvažoval. Samezřejmě ne z toho hlediska, že světlocitlivá plocha buňky je ­"nafukovací­" nebo ­"skládací­" podle nastavené velikosti Mpx ­- tak to prostě nefunguje a fungovat ani nemůže. Výrobcem zmiňovaným ve článku je Fuji se svými Super CCD ­(EXR­) čipy, které mají šestiúhelníkový tvar buněk a zvláštní strukturu, což jim umožňuje za určitých okolností ­"spojit­" dvě sousední buňky a zvýšit tak světlocitlivou plochu za snížení Mpx na polovinu. Ostatní výrobci mají buňky čtvercové a strukturu klacickou ­- buňky tedy tvoří jakousi ­"mřížku­", stejně jako pixely na výsledné fotce. Pokud by se spojily dvě sousední buňky, výsledná struktura by byla z ­"obdélníků­", které jsou nevyužitelné a Mpx by se snížily na polovinu ­(taže z 8 na 6 by to nešlo­). Zajímavé řešení by se ale možná našlo u klasických snímačů s 12 Mpx: neskládaly by se 2 buňky ale rovnou 4 buňky a výsledná ­"složená­" buňka by byla opět čtvercem. Světlo zachycené všemi čtyřmi buňkami by pak bylo vyhodnocováno společně jakoby z jedné buňky. Výsledkem by bylo ale snížení Mpx na 1­/4 ­- jak by pak mohl vypadat takový snímek třeba při ISO 800 o velikosti 3Mpx? Určitě líp než obyčejný 12Mpx snímek zmenšený na použitelnou velikost.

Tohle spojování se docela běžně dělá ­(pixel binning­), viz recenze Canon S90 a režim Nízká hladina osvětlení ­- z 10 megapixelů to jde na 2,5 MPx. Např. u 14MPx Canonů jsou výsledkem 3,5 MPx fotografie.

Něco podobného mám i v mojí FZ28, kde je režim vysoké citlivosti ­(asi stejně jako u všech lepších kompaktů­). Jenže tam to lze z 10Mpx na 3Mpx a u staršího modelu z 8Mpx opět na 3Mpx, na základě čehož jsem uvažoval, že zajíc bude zakopaný trochu někde jinde. Možná to vždycky roztáhnou na ty 3Mpx, i když fotka ze sloučených buněk má jen 2,5 nabo 2 Mpx, abys to mělo nějakou použitelnou velikost. Ovšem v případě těch Canonů to opravdu sedí. Každopádně mě štve, že je tato možnost dostupná ­(alespoň u mého přístroje­) až od ISO 1600 a víc, kde už je snímek nepoužitelný i při těch sloučených 3Mpx. Kdybych si měl vybrat, jestli vyfotím na ISO 400 rozpatlaný 12Mpx snímek ­(který budu moct prohlížet sotva v nějakém 30% náhledu na monitoru PC­) a nebo kvalitní 3Mpx snímek, volba by byla jasná. Ale co já vím, třeba to na jiných přístrojích lze...

Tiez mam FZ28 a trosku som pozeral ako to robi, ale zda sa, ze nejde o ziadne nativne zlucovanie pixelov, ale o normalne klasicke vyfotenie 10 MPix fotky, ktora je nasledne podrobena brutalnemu odsumeniu, takze nezostane na nej ani tolko detailov kolko by zachytil bezny 3 MPix cip. Nasledne je fotka klasickym sposobom resamplovana na tie 3 MPix a az potom je ulozena ako jpg na kartu. A myslim si, ze takto to robia vsetky fotaky s rezimom vysokej citlivosti pri znizenom rozliseni. Skoda ze sa neda ulozit RAW pri ISO vecsom ako 1600.

A preco prave 3 MPix a nie 2.5 ? Neviem, podla mna by to kludne mohlo byt aj 2 MPix, ale myslim ze 3 MPix je nejake rozhodnutie managmentu, ktoremu sa 2 zdali malo a 2.5 moc komplikovane cislo :­)

PS: Nemyslim zeby snimky pri ISO1600+ boli nepouzitelne. Vsetko zavisi od toho ake mame poziadavky a aku velku zvecseninu chceme urobit. Na papier 9x13 cm alebo pre web nevidim az taky problem. Tu je priklad jednej fotky, co som vyfotil pri ISO3200: http:­/­/tmp.mcmacko.sk­/prskavka.jpg ­- mne osobne sa nezda az taka zla, ako by clovek od maleho kompaktoveho pidicipu s hustotou 36 MPix­/cm^2 normalne ocakaval :)

Vskutku je ta fotka použitelná... potrvzuje pravdivou skutečnost, že použitelnost fotky záleží na osobních požadavcích ­(a to platí samozřejmě i pro přístroje­). Nepoužitelné ISO 1600 ­(dokonce 800 a často i 400­) jsem uváděl jen v mém osobním případě. Fotím takřka výhradně přírodu ­(makro ­/ krajinovky­/ zvěř­), kde se rozpatlání drobných detailů zpravidla projevuje nechutně. Bohužel ani na malé fotce člověk nepřehlédne, když je místo trávy jednolitý zelený sliz a podobně... Jinak se vším souhlasím.

Urcite, zlozenim, alebo scitanim signalu zo styroch susednych pixelov v stvorceku dostaneme vysledok blizky tomu, ako keby namiesto tych styroch pixelov bol len jeden velky ­(ak zanedbame medzipixelove ­"hluche­" miesta­). Akurat toto plati iba pre Foveony. Bezne cipy maju bayerovu ­(alebo inu­) RGB masku, takze nie je mozne skladat priamo susedne pixely, ale musia sa skladat ob­-pixely, popripade este vzdialenejsie, co dramaticky znizuje rozlisenie. Vhodnym usporiadanim masky sa da dosiahnut lepsie skladanie pixelov, avsak zase za cenu nizsieho rozlisenia v normalnom rezime, kde sa pixely neskladaju.

Ano,to je určitě správný postřeh, bayerova maska je skutečně ­"problém­" při skládání. Myslím že nejlepším řešením tohoto problému je prostě Super CCD.

Alebo ten Foveon. Inak, je zaujimave, ze sa vobec nevyrabaju trojcipove fotaky. Pritom trojcipovych kamier 3CCD je plno...

To je fakt, takový trojčipový foťák by mohl být docela zajímavým počinem. Myslím, že problém je asi zakopaný ve velikosti dnešních kompaktů. Když si člověk uvědomí, jak hluboko je ve skutečnosti objektiv ­"zanořen­" do těla ultrazoomů, aby pro své dnešní megalomanské parametry moc nečouhal, mnoho místa na čip už tam nezbývá. A u kapesních kompaktů nevim nevim....

Nie je spominany jeden dolezity faktor ­- ak zosnimam scenu pri slabom osvetleni s rozlisenim 16mpix a dobrym algoritmom ju zredukujem na napr. 4 mpix, tak vysledna snimka ma vyrazne znizeny sum!

t.j. pri foteni `zlym prepixelovanim shitom` je moznost vzdy to nacvakat v max. rozliseni ­(pre prakticke pouzitie casto zbytocnym­) a skonvertovat na mensie a OVELA cistejsie fotky ­-> casto lepsia moznost ako cvakat na `kvalitnom rozumnom malopixely` priamo mensie fotky...

Ono to až tolik nefunguje, před časem byl na dpreview.com článek o tom, že downsampling velký význam pro zmenšení šumu nemá. Tedy foťák se 4MPix udělá podstatně lepší fotku než 16MPix zmenšený na 4.

Nesuhlasim. Jednym z faktorov vzniku sumu je aj nechceny prienik signalu medzi jednotlivymi pixelmi. Nieco ako presluch medzi kanalmi u stereozosilnovaca. Cim su pixely mensie, tym musia byt mensie aj izolacne medzery medzi nimi, a tym vecsi je aj ich presluch. Navyse, cim je plocha pixelov mensia, tym mensi naboj v nich dane svetlo vygeneruje a tym vecsi podiel vo vyslednom signale ma presluch. Mozno raz v buducnosti pride technologia, ktora umozni udrzat presluchy a ine zdroje sumu na rozumnej hranici aj pri hustote 16 MPix na cipoch ­"beznej kompaktovej­" velkosti, ale dovtedy by som ja osobne radsej uprednostnil ten 4 MPix cip, ktory sice vela tych detailov nepochyti ­(ale pre bezne fotenie staci­), no na druhej strane zase aj v RAWe bude mat na zakladom ISO krasny cisty krystalovy obraz absolutne bez sumu.

tieto fakty su samozrejme pravdive ­- to bez debat ;o­)

v principe ide o to, ze sum je v podstate nahodna chyba, ked je sposobeny len presluchom `odvedla` tak sa v principe nic tragicke nedeje, iba mierna strata ostrosti...
ked sa zameriame na najrusivejsi druh sumu ­- rozzrnenie inak suvislej farebnej plochy, tak prave v tomto pripade je vyfiltrovanie nahodnej odchylky analyzou susednych pixlov a znizenim rozlisenia dost ucinne

ten test som necital, ale z moje praxe viem ako z inak dost otrasnych fotiek z mobilu nokia znizenie rozlisenia na 1­/4 spravilo sice menej detailne, ale inak celkom fajn fotky ­-> prave vdaka odstraneniu sumu ­(napr. asi nie je nic rusivejsie, ako mat na fotke uplne jasnu oblohu ktora je ale zrnita)

Sumu, ktere se projevuji na digitalnich snimcich jsou asi ctyri druhy :­-)

samozrejme pre pochopenie, asi ziadny princip nefunguje linearne ­- a existuje nejaka `zlata stredna cesta` ­(t.j. negativa vyplyvajuce z miniaturizacie a vecsieho rozlisenia nerastu este prilis rychlo a zaroven toto rozlisenie je pouzitelne bud na velkoplosne fotky ci aspon downsamplingom na zlepsenie kvality­)

nepytam sa vas kde je tato hranica, pretoze variabilne nezavisi len od velkosti snimacieho prvku ­(co by sa dalo prepocitavat­), ale aj od pouzitej technologie, vyrobcu a mnoho dalsich faktorov...

akurat clanok z pohladu neznaleho neponuka radu, vecsina kupi beztak len kompakt a ten novy s nizkym rozlisenim beztak nikde nekupite ­- a kupeny starsi moze mat zas aj staru techniku s nizsou kvalitou napriek vecsej velkosti bunky...
fotenim na max. a naslednym downsamplingom sa da vela zachranit, firmware fotaku by som v tomto nedoveroval ­(ze nastavenim nizsieho rozlisenia dosiahne optimalne vysledky­) ­- preto pod downsamplingom mam stale na mysli dodatocnu upravu na pocitaci

Clanek mel poukazat na to, ze mensi pixelova hustota je lepsi. A ta, ze se da dosahnout vetsim cipem, resp. nizsim rozlisenim. Velky duraz byl ale kladen na zpracovani procesorem, tedy na to, co nakonec ovlivnuje kvalitu snimku nejvic. To je dulezite zejmena v dnesni dobe, kdy fotoaparaty maji ve vetsine pripadu totozne snimace. Co se tyce te idealni hranice, tak ta je u 1­/2,33­" cipu nekde u rozliseni zhruba 8 megapixelu. Smerem vyse uz rozliseni prilis neroste ­(vezmete si 8MPx fotku s 3248 pixely a 14MPx fotku s 4320 pixely, narust 33% co se tyce vzorkovani v jednom smeru, ale plocha pixelu, a tedy narust nachylnosti sumu je o 75% mensi, resp. vetsi­) a naopak smerem nize uz vyrazne klesa rozliseni, zatimco sum je temer stejny. Tato hranice se samozrejme s pokrocilymi technologie postupne posouva k vyssim rozlisenim. Bohuzel se v dnesni dobe velmi vyrazne blizi k limitum optiky.